Deprese v těhotenství a krize v manželství

Dobrý den, s manželem jsme se snažili o dítě 5 let, 3x jsem otěhotněla, ale potratila. POdařilo se mi otěhotnět po 4.IVF po čtvrté, nyní jsem v 24.týdnu těhotenství. Celou dobu co jsem nemohla přijít do jiného stavu mi byl manžel oporou, povzbuzoval mě a nic nevzdával. Trpěla jsem depresemi, začali jsme chodit společně k psycholožce, ulevilo se mi a bylo vše zas v pořádku. Naše manželství ta beznaděj, že možná nebudeme mít dítě nezničilo. Bohužel naše manželství se rozpadá od té doby, co jsem se dozvěděla, že jsem těhotná. První 3 měsíce to byly obavy z potratu, tak jsem chápala, že je manžel náladový a protivný, že ten strach skrývá. Překlenuli jsme první trimestr a já čekala, že nastane krásné období, kdy mě manžel bude hýčkat, bude se těšit a bude mi oporou. Nestalo se ale tak. Manžel je podrážděný, je na mě sprostý, má sklon k agresivnímu jednání. Vyhledává více společnost kamarádů, přitom dříve byl rád doma a do hospod nechodil - alkohol nepije. Nyní je z domu často pryč. Nevím jestli je to tím, že se mi vyhýbá nebo tím skrývá strach z budoucího otcovství. Potřebuji jeho společnost, ale nemám ji. Propadám depresím. Každý večer brečím a je mi hrozně smutno. Když manžel zůstane doma, tak stejně svoji pozornost věnuje televizi, počítači nebo telefonu. Nepovídáme si spolu, a když náhodou povídáme, vždycky to skončí hádkou a urážkami z jeho strany ( že jsem hysterka, fůrie, kráva,....).Nespíme spolu už 5 měsíců, první měsíce to bylo ze strachu, teď spolu spát můžeme a stejně z jeho strany není zájem. Když se ho optám, zda mu sex nechybí, tak odvětí, že ne, že si umí poradit sám. Pokusy o svádění odmítá - buď je unavený a nebo mi řekne, že nechce aby se miminku něco stalo. Poslední dobou si začal hodně nakupovat spoustu nových věcí - mobil, oblečení,....Myslela jsem si, že je to proto, že má pocit, až se dítě narodí, tak už pak nebudou peníze na zbytečné rozhazování. S postupem času začínám ale přemýšlet nad tím, zda mi není třeba nevěrný. Výše uvedené by tomu i celkem nasdvědčovalo. Nikdy jsem neměla důvod manželovi nevěřit, ale jeho zvláštní chování mě k tomu nyní svádí. Co si o tom všem myslíte? Manžel se vždycky na dítě hrozně těšil, myslela jsem, že mě bude v těhotenství hýčkat, nečekala jsem, že se jeho chování změní o 180 stupńů a to k horšímu....čekala jsem, že nás těhotenství ještě více sblíží. Moc děkuji za Váš názor a za radu. S pozdravem Petra K.