Myšlenky ze strachu

Dobrý den paní Jandourková, moc Vás prosím o radu, uklidnění. Před 10 dny jsme byli s partnerem a naším malým synem na Stezce korunani stromů. A mně nahoře přepadl šílený strach, že syn spadne a něco se mu stane, že jsem toto ještě nezažila. Vím, že to lékaři nemají rádi, ale dle internetu to byla jasná panická ataka, měla jsem úplně sevrene hrdlo, nemohla jsem skoro dýchat, byla jsem děsně vydesena z představy, že by se synovi něco stalo. Ja sama vyšky nemusím, ale premohla jsem se pro partnera a takhle to dopadlo. Po pár minutách se to zlepšilo, ale je to již 10 dnů a ja stále cítím slabe ten pocit a bojím se, že se mi vrátí. Ne pořád a v takové míře, ale přepadne mě takovy strach. Tedka vidím všude nebezpečí, synovi jsou skoro 2 roky, vždy jsem se o něho bála, což je normální, ale od toho pocitu je to horší, jakoby ten pocit na mě čekal. Nebo si to vsugerovavam? Třeba skoro celý den na to nemyslím a sama si reknu, ze je to už dobrý a je mi hezky jako před 10 dny a v tom ta myšlenka na mě zase přijde, ale ne v takovém měřítku jako před temi 10 dny, to si sama reknu, ze je to nesmysl. Třeba dnes jsem delala oběd a syn mi asistoval a michal v misce syrové testoviny, ja krajela zeleninu a dostala jsem stach, že aby nepribehl a nerizl se o nůž. Přitom jsem si řekla, ze je to nesmysl, dávám pozor a zase to preslo a cely den pak nic. Ale že me od te doby takovy strach napadá, ja to nechci a neumím tomu pomoci. Nikdy bych nedopustila aby se synovi něco stalo. Něco podobného, jsem vždy cítila na VŠ když jsem byla ,,přesvědčená", že neudělám zkoušku a už jsem přemyslela jak jdu na druhý pokus a vyhodí mě ze školy, přitom jsem měla za A. Ale hned po zkoušce to přešlo a ja si dál na to nezapomněla. Koupila jsem si medunkovy čaj, spím normalně, se synkem si hrajeme, normalne funguji doma, ale chtěla bych na to úplně zapomenout. Nemáte prosím pro mě radu? Ja jsem jinak racionální člověk, mám ráda ve věcech systém a chci vše hned a tento pocit mě trápí. Děkuji a přeji hezký den Jana